
Otázky a odpovědi
(z publikace Klinická logopedie u dětí)
Kde hledat péči klinického logopeda?
Seznam většiny klinických logopedů naleznete na www.klinickalogopedie.cz
Je klinickologopedická péče zdarma?
Není, klinickologopedická péče je buď hrazena z prostředků veřejného zdravotního pojištění (zdravotní pojišťovnou) podle seznamu výkonů na základě indikace lékaře, nebo si pacient hradí péči sám, pokud zdravotnické zařízení nemá uzavřenou smlouvu s pojišťovnami.
Kdy mám jít s dítětem na klinickou logopedii?
Pokud má rodič jakékoliv podezření, že je ve vývoji příjmu potravy, jazyka či řeči něco v nepořádku, je vhodné tuto situaci zkonzultovat s lékařem primární péče / pediatrem, který rozhodne, zda je zahájení klinickologopedické péče vhodné. Předepsat vyšetření klinického logopeda může i jiný lékař, např. foniatr, ORL lékař, psychiatr, neurolog, zubní lékař, ortodontista atd.
Co mám dělat, když mi pediatr odmítá vypsat žádanku na
klinickou logopedii?
Lékař primární péče je vysoce kvalifikovaný odborník, který by měl vědět, z jakého důvodu prozatím nedoporučuje vyšetření klinickým logopedem. Pokud však máte závažné podezření, že je jazykový či řečový vývoj dítěte nesprávný, zkuste s ošetřujícím lékařem tuto obavu sdílet, aby uznal, že jedno preventivní vyšetření pro posouzení aktuálního stavu dítěte je lepší než případné zanedbání péče.
Jak často se chodí na klinickou logopedii?
Interval mezi jednotlivými návštěvami je individuální a je vždy stanoven klinickým logopedem. Odvíjí se od věku, aktuálního stavu, potřeb pacienta, ale také od diagnózy. Jsou stavy a diagnózy, které vyžadují vyšší frekvence terapií. U pacientů s dobře zkompenzovaným stavem je naopak dostačující méně časté sledování.
Můžeme k vám chodit častěji?
Četnost návštěv závisí také na aktuální kapacitě konkrétního pracoviště, je tedy nezbytné toto konzultovat s ošetřujícím klinickým logopedem. Příliš častá frekvence návštěv, zejména u dětí s neurovývojovými poruchami, nebude pravděpodobně znamenat rychlejší posun. Jazykové schopnosti totiž není možné naučit drilem, ale přiměřeně a vhodně nastavenou léčebnou terapií ve spolupráci s pečující osobou. Vývoj dítěte a zmírnění obtíží je nutné průběžně sledovat a hodnotit. Ve většině případů tedy vyšší frekvence návštěv neuspíší zmírnění symptomů.
Můžu chodit k více logopedům?
Ano i ne. Pokud jste vedeni u klinického logopeda, který má smlouvu s pojišťovnou, nemůžete absolvovat vyšetření a terapie u jiného, jelikož by nemohl vykázat péči pojišťovně, a museli byste tudíž péči uhradit v hotovosti. Na přímou platbu můžete samozřejmě chodit ke komukoliv. Je vhodné upozornit, že není zcela vhodné navštěvovat více logopedů naráz, jelikož každý uplatňuje trochu jiné postupy či nastavuje terapeutický plán jiným způsobem a rozdílné metody mohou narušit kontinuitu terapie. Vždy je vhodné postup s ošetřujícím klinickým logopedem zkonzultovat. Klinickologopedická péče může být dále kombinována s intervencí u školského logopeda, který je pedagogickým pracovníkem a provádí logopedickou intervenci, jež vede k lepšímu zvládání osvojování školních dovedností.
Mé dítě se mnou nechce doma spolupracovat, co mám dělat?
Častá otázka, na kterou neexistuje lehká odpověď. Je možné, že jste to nevzali za správný konec. Jakákoliv terapie by měla doma probíhat formou hry s maximálním zapojením pohybu a smyslů. Je vhodné ji provádět v kratších a četnějších intervalech. Děti se nemohou chovat stejně jako v ambulanci, kde jsou v kontaktu s cizí osobou. Je také možné, že příliš tlačíte na pilu. Vaše dítě může intenzivněji prožívat to, že se mu v dané oblasti nedaří, a může z toho být smutné. Vyhýbání se takové aktivitě je jeho obranný mechanismus.
Naučí se to někdy? Vůbec se mu/jí to nedaří.
Za prvé je třeba odpovědět, že jazyk a řeč se neučí, ale v daném prostředí se vyvíjí a stimuluje podle potřeby. Jedná se o onemocnění, nikoli o učební látku. Tato otázka se nejčastěji objevuje v kontextu nesprávné výslovnosti hlásek. Ve většině případů dojde k úpravě výslovnosti, jsou však i situace, kdy nemusí být realizovaná hláska zcela korektní nebo její narušení přetrvává. Důležité je mít na paměti, že většina dětí s poruchou výslovnosti má problémy ve fonologii. Mnohdy tedy izolovaně hlásku děti dokáží vyslovit, ale její použití v mluvě je pro ně daleko těžší. Každé dítě potřebuje k úpravě jinak dlouhý čas – nelze v žádném případě tvrdit, že dítě je líné, jde pouze o projevení této poruchy. Uzdravení může také zpomalit nepřiměřený tlak z okolí a obranný mechanismus dítěte proti pocitu nezdaru, selhání. Pokud se nácvik hlásek navíc vede chybně, tedy přes nadbytečné cviky pro jazyk nebo neustálé opakování slov/básní, úspěch se taktéž nedostaví.
Velmi dlouho se učíme danou hlásku a vůbec nám to nejde. Čím
to je?
Musíme si položit otázku, proč daná hláska dítěti nejde. K tomu dítě potřebuje řádné vyšetření jazyka a řeči. Může to být tím, že jde o fonologický problém a izolované motorické cviky jazykem, které nijak nesouvisejí s artikulací, jsou tedy liché. Může to být však i tím, že fonologická porucha je natolik závažná, že tělo/mluva přijme hlásku za svou až po delší době, klidně až po několika letech nebo ve vyšších třídách základní školy. Ve většině případů za to nemohou rodiče, ani dítě, ani logoped, ale významné strukturálně-funkční narušení mozku. Občas se může stát, že některé hlásky není možné realizovat z důvodu např. kratší podjazykové uzdičky, to by měl však klinický logoped bezpečně odhalit a doporučit operativní řešení.
Jak často mám s dítětem trénovat?
Opět je to velmi individuální a záleží na věku, diagnóze, aktuálních potřebách a aktuálním stavu dítěte. Někdy stačí i 5 minut denně, někdy musíte být velmi kreativní a jednotlivé naplánované body ke stimulaci zakomponovat do běžného života. V domácím prostředí rozhodně není běžné a typicky možné sedět celou hodinu u stolu.
Mé dítě koktá, co mám dělat?
Pokud se neplynulost samovolně neupraví během 3 měsíců, je vhodné ihned vyhledat vyškoleného klinického logopeda, aby důkladným vyšetřením nejen příznaků koktavosti (testy jazyka, anamnéza atd.) rozlišil fyziologický vývoj od nemoci. I fyziologický vývoj je zapotřebí sledovat a mít na paměti variantu tzv. podprahové diagnózy, která je pro neurovývojovou poruchu typická. Koktavost patří mezi neurovývojové poruchy a vymizení obtíží je složité. Klíčovou roli v terapii hraje dlouhodobá a systematická péče klinického logopeda. Uzdravení je vysoce nepravděpodobné, pokud dítě pokračuje v koktání po 7-8 letech věku. Do dospělosti přetrvávají výrazné symptomy koktavosti jen u 1% pacientů.
Máme ve škole ve 2. třídě potíže s diktáty a čtením, co
můžeme dělat?
Může jít o dílčí oslabení percepčně-motorického systému, ale i o vývojovou poruchu učení. Vhodné je zvážit vyšetření ve speciálněpedagogickém centru nebo pedagogicko-psychologické poradně pro adekvátní stanovení stupně podpůrných opatření. Vhodná je však i návštěva klinického logopeda a klinického psychologa, kteří mají nástroje k identifikaci těchto příčin, jelikož v řadě případů mohou tyto obtíže vznikat na podkladě vývojové poruchy jazyka.